Starat se o své zájmy současně umožňuje uspokojovat i zájmy ostatních

" Č lově k té mě ř stá le potř ebuje pomoci svý ch bratř í a bylo by pro ně j marno oč eká vati ji pouze od jejich dobré vů le. Je pravdě podobně jš í, ž e dosá hne své ho cí le, dovede-li zaujmouti jejich sebelá sku ve svů j prospě ch a doká ž e-li jim, ž e je v jejich vlastní m zá jmu, aby pro ně j udě lali to, co on od nich ž á dá. Kaž dý, kdo nabí zí jiné mu jakoukoli vý mě nu, má takový ú mysl. Dej mi to, co já chci, a budeš mí t to, co ty chceš, je smysl kaž dé takové nabí dky; a to je způ sob, jak dostaneme od druhé ho velkou vě tš inu tě ch dobrý ch služ eb, jichž potř ebujeme. Neoč eká vá me, ž e budeme mí t svů j obě d z dobrosrdeč nosti ř ezní ka, slá dka nebo pekař e, ale z jejich ohledu na svů j vlastní prospě ch. Obrací me se ne k jejich lidskosti, ný brž k jejich sebelá sce; a nikdy k nim nemluví me o svý ch potř ebá ch, ný brž o jejich vý hodá ch... " " Když se kaž dý jedinec... ze vš ech sil snaž í použ í t svů j kapitá l na podporu domá cí ho prů myslu a ř í dit tento prů mysl tak, aby vý roba mě la co nejvyš š í hodnotu, pak nutně usiluje o to, aby roč ní př í jmy společ nosti byly co nejvyš š í. Ovš emž e vě tš inou není jeho ú myslem podporovat veř ejný zá jem a ani neví, nakolik jej podporuje... myslí jen na svů j zisk a v tom, tak jako v mnohé m jiné m, jej vede neviditelná ruka, aby podporoval cí l, který nemě l vů bec v ú myslu. "

Britský morá lní filosof a ekonom Adam Smith (1723-1790)

" Jakkoli sobecký mů ž e bý t č lově k, př ece jen jeho př irozenost obsahuje urč ité principy, které probouzejí jeho zá jem o osud ostatní ch a uč iní jejich š tě stí pro ně j nezbytný m, ač koli on z ně j nemá ž á dný už itek, snad mož ná proto, ž e z ně j má potě š ení. "

Adam Smith

Zdrojem trvalé ho rů stu bohatství ná rodů je podle Adama Smitha lidská prá ce, která př iná š í své plody do té mí ry, nakolik se uplatň uje " v př irozené m systé mu svobody a dokonalé spravedlnosti". Jestliž e má kaž dý mož nost v rá mci dě lby prá ce a na ní navazují cí smě ny, se svobodně starat o své zá jmy, pak je také souč asně umož ně no uspokojit i zá jmy vš ech, což má podle SMITHA vé st k vš eobecné mu blahobytu a sociá lní mu pokroku. Své vlastní individuá lní sobecké zá jmy uvá dě jí jednotliví vý robci do souladu ve vzá jemné m soutě ž ení v prostř edí svobodné ho trhu a aniž by to zamý š leli, jsou vedeni neviditelnou rukou (invisible hand) tak, ž e př ispí vají k blahobytu celé společ nosti.

Nejrozumně jš í forma ekonomické ho ř á du není proto vý sledkem uvě domě lé organizují cí č innosti stá tu, ný brž se samovolně a spontá nně utvá ř í př i dodrž ová ní urč itý ch pravidel jako souhrn racioná lní ho rozhodová ní a jedná ní jeho jednotlivý ch ú č astní ků reagují cí ch se znalostí daný ch okolností na kaž dodenní situace. Jednotliví vý robci vě dí lé pe než stá t, jaké jsou jejich zá jmy a jak je mohou sledovat, tj. co mají vyrá bě t, jak vý hodně prodá vat apod.

Lidské jedná ní vš ak podle Smitha nevedou jen sobecké zá jmy, neboť k vrozené mu morá lní mu cí tě ní č lově ka patř í stejně tak jako sebelá ska i sympatie pro druhé. Pomocí sympatie vysvě tluje Smith naš i schopnost vcí tit se do situace druhý ch. Podobně je sympatie také vysvě tlení m naš eho ú silí o zí ská ní souhlasu druhý ch s naš í m vlastní m jedná ní m. Proto je sympatie, kterou Smith chá pe jako pohnutku k mravní mu jedná ní, zá kladem mravní ch norem a zá sad spravedlnosti.

Spojení mezi lidmi vytvá ř ené sympatií je jiné než vzá jemná zá vislost sobecky zamě ř ený ch lidí v rá mci dě lby prá ce a soutě ž ení na trhu. Je vš ak s ní sluč itelné, protož e pouto sympatie vede jednají cí ho k uzná ní spravedlivý ch pravidel vzá jemné ho souž ití ztě lesně ný ch např. v zá konech, podle nichž se má rozví jet soutě ž v trž ní m prostř edí. Sebeomezová ní jedince na zá kladě morá lní ch principů vyplý vají cí ch ze sympatie a prá vní ř á d zaruč ený stá tem je podle otce ekonomické ho liberalismu SMITHA př edpokladem svobodné ho trž ní ho hospodá ř ství.